Ján Kollár: Slávy dcera

Ján Kollár — zdroje informácií

Zdroje informácií: Zlatý fond SME — Ján Kollár

Základné životopisné údaje

• miesto narodenia:
• vzťah s otcom:
• štúdiá:
• finančné ťažkosti riešil:
• na univerzite v nemeckej sa pripravuje na povolanie:
• okrem teológie sa zaujímal o:
• udalosti v Nemecku, ktoré ovplyvnili jeho tvorbu:

• J. Kollár bol stúpencom myšlienky . Podľa Kollára existovali kmene slovanského celku = nárečia: , , a .
• Preto ostro odmietol Štúrovo .

Prehľad tvorby

• — básnická skladba (1824)
• — literárna rozprava (1836)
• — zozbierané ľudové piesne (1834 — 1835)

Definujte sonet ako básnický útvar

Vyhľadajte informácie o jeho vonkajšej a vnútornej stavbe.

Vysvetlite pojmy

Elégia

Hexameter

Pentameter

Elegické distichon

Rozbor skladby Slávy dcera

Zdroje informácií: Zlatý fond SME — Slávy dcera

Útvar:

Kompozícia

2. spevy:
   • I.
   • II. , ,
   • III.
   • IV.
   • V.

Použité veršové systémy — prozódie

• — v časti:
• — v časti:

Inšpirácia

Básnická skladba o láske k a k , inšpirovaná láskou autora k , s ktorou sa zoznámil počas štúdia v . V skladbe rozvíja myšlienku vzájomnosti.

Názov skladby

Kto je Slávy dcéra? Kto ju stvoril? Prečo? — Literatúra II. pre SŠ, str. 12, 1. odsek

Postavy

Literatúra II. pre SŠ, str. 9, posledný odsek

Motív putovania v skladbe

Mína sprevádza autora v prvých troch spevoch počas jeho púte. Z názvov spevov odvoďte, ktorými krajinami putujú:

Obsah skladby Slávy dcera

Předzpěv

Literatúra II. pre SŠ, str. 10, predposledný a posledný odsek

Spevy

Literatúra II. pre SŠ, str. 12 — Z diela…

Pojem preromantizmus

Znaky klasicizmu a preromantizmu v diele Slávy dcera

Práca s textom — Předzpěv

Video: Baštrng — Předspěv

Aj, zde leží zem ta, před okem mým slzy ronícím,
někdy kolébka, nyní národu mého rakev.
Stúj, noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled.
Neb raději k velikému přichyl tomu tam se dubisku,
jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.
Však času ten horší je člověk, jenž berlu železnou
v těchto krajích na tvou, Slávie, šíji chopil.
Horší nežli divé války, hromu, ohně divější,
zaslepenec na své když zlobu plémě kydá.
Ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
ó, krajino, všeliké slávy i hanby obraz!

Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
od Dunaje k heltným Baltu celého pěnám:
krásnohlasý zmužilých Slavianů kde se někdy ozýval,
ai, oněmělť už, byv k ourazu zášti, jazyk.
A kdo se loupeže té, volající vzhůru, dopustil?
do zhanobil v jednom národu lidstvo celé?
Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
tvé vin těchto počet spáchali někdy ruky.
Neb kreve nikde tolik nevylil černidlaže žádný
nepřítel, co vylil k záhubě Slávy Němec.
Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
Nechť ruky, nechťby jazyk v okovy své vázal otrocké,
jedno to, neb nezná šetřiti práva jiných.

Ján Kollár — Slávy dcera, Předzpěv

Práca s textom — Sála

(Jeden duch s holým mečem)
Ode Babigory v tomto rouše stínu
vlast mne s heslem sláti ráčila,
slyš, by sokyní dél nebyla;
Miluješ-li vlast svou více, či-li Mínu?

(Druhý duch s lukem nataženým)
A já z tam těch břehů, tobě známých, plynu,
tři dni šíp ten Lada ostřila,
mluv, neb chce, by jednou zkusila:
Miluješ-li vlast svou více, či-li Mínu?

Půlnoc bije. Já se z lůžka tiše vztáhnu
stana před ně různým svědomím,
meč tam, tu šíp, vlast tam, tu má přítelkyně:

Mlučím, váhám: rázem rukou v ňadra sáhnu,
serdce vyrvu, na dvé rozlomím:
„Na“, řku, „jednu vlasti půlku, druhou Míně.“

Ján Kollár — Slávy dcera, spev I. Sála

Práca s textom — Dunaj (sonet 1)

Stokráte sem mluvil, teď už křičím
k vám, rozkydaní Slavové!
Buďme celek a ne drobtové,
buďme aneb všecko, aneb ničím;

národem vás zovou holubičím,
než, aj, holuby jsou takové,
že milují hejno spolkové,
i vám tedy vlastnost tuto žičím:

Slavové, vy národ zlomkovitý!
síly sjednocené dělají,
než proud mělkne a schne roztočitý;

Slávové, vy národ mnohohlavý!
moudří horší smerti neznají,
než jest život hnilý, prázdný, tmavý.

Ján Kollár — Slávy dcera, spev III. Dunaj

Práca s textom — Dunaj (sonet 2)

Co z nás Slavů bude o sto roků?
Cože bude z celé Europy?
Slavský život, na vzor potopy,
rozšíří svých všudy meze kroků;

a ta, kterou měli za otroků
jen řeč, křivé Němců pochopy,
ozývati se má pod stropy
paláců i v ustech samých soků:

Vědy slavským potekou též žlabem,
kroj, zvyk i zpěv lidu našeho
bude mocným nad Seinou i Labem;

ó, kýž i já raděj v tu jsem dobu
narodil se panství slavského,
aneb potom vstanu ještě z hrobu!

Ján Kollár — Slávy dcera, spev III. Dunaj